V listopadu 2025 se v rámci spolupráce se slovenským Inklucentrem (projekt EaSi) vydal tým KCV na studijní cestu do Stockholmu. Cílem cesty bylo poznat švédský přístup k nově příchozím žákům – „Newcomers“ – a pochopit, jakým způsobem je ve Švédsku podporováno jejich začleňování do vzdělávání, společnosti i budoucí profesní orientace. Získané poznatky využíváme při společné práci na podpoře žáků s odlišným mateřským jazykem ve středních školách Plzeňského kraje.
Inkluze jako praxe každodenního vzdělávání
Švédský vzdělávací systém je považován za jeden z nejvíce inkluzivních v Evropě. Klíčovým principem je rovný přístup ke vzdělání pro všechny, bez ohledu na původ, jazyk, věk či životní zkušenost. Inkluze zde není abstraktní pojem, ale každodenní realita škol, kde se důraz klade na flexibilitu, individualizaci a mezioborovou spolupráci.
Nově příchozí žáci i dospělí mají díky propracované podpoře možnost rychle se zapojit do vzdělávání. Významnou roli v tom hrají přípravné třídy, intenzivní výuka švédštiny jako druhého jazyka, individuální vzdělávací plány či možnost učit se paralelně i v mateřském jazyce. Švédské školy zároveň potvrzují, že zachování kulturní identity a jazykového zázemí má zásadní vliv na wellbeing žáků a jejich motivaci k učení.
Kromě toho je součástí systému také vstupní screening v mateřském jazyce, jasně dané legislativní postupy a propojení jazykové, psychosociální a vzdělávací podpory s kariérovým poradenstvím. Právě tato kombinace patřila k nejvýraznějším inspiracím naší cesty.
Co jsme viděli a co nás inspirovalo
EUROGUIDANCE – evropská poradenská síť
Setkání s Euroguidance přineslo vhled do švédského vzdělávacího systému, který staví na rovnosti a individualizaci. Kariérové poradenství je pojímáno jako celoživotní služba a nově příchozím pomáhá orientovat se nejen ve škole, ale i na trhu práce.
Výzva pro nás: Zavést stupně podpory podle potřeb klientů a vytvořit nástroje pro mapování potřeb i měření efektivity služeb.
SKR – Asociace švédských obcí a regionů
Projekt IMPROVE ukázal, jak důležitá je diagnostika, individuální studijní plány a spolupráce obcí se školami. Obce aktivně vytvářejí flexibilní vzdělávací cesty vycházející z potřeb žáků.
Výzva pro nás: Posílit flexibilitu vzdělávacího systému, využít 360° mapování žáků (jazyk, motivace, možnosti) a rozvíjet meziinstitucionální spolupráci.
Liljeholmens Gymnasium
Střední škola pro nově příchozí ve věku 16–19 let staví na intenzivní jazykové přípravě jako klíčovém prvku integrace. Škola nás zaujala důsledností v individuálním přístupu a jasnou vazbou mezi jazykovým rozvojem a dalším studiem.
Výzva pro nás: Lépe propojit jazykovou přípravu s kariérovým poradenstvím, inspirovat se modelem přípravných tříd a zvážit omezení mobilních telefonů ve výuce.
Ambasáda ČR ve Stockholmu – Česká škola
Projekt Česká škola podporuje výuku češtiny pro děti ze smíšených rodin a má silný komunitní rozměr. Ukazuje, že mateřský jazyk může být významným stabilizačním prvkem v procesu adaptace.
Výzva pro nás: Lépe zohlednit roli mateřského jazyka v integraci a podporovat komunitní aktivity jako nástroj psychické pohody žáků.
Sankt Ignatios College
Folkhögskola kombinuje jazykové kurzy, občanskou orientaci a mentoring. Klade důraz na propojení jazykové přípravy s orientací na trh práce a zároveň nabízí dospělým nově příchozím bezpečné prostředí pro adaptaci.
Výzva pro nás: Zavést mentoring a individuální studijní plány i pro dospělé, zvážit využití angličtiny jako podpůrného jazyka v kurzech pro cizince.
Tellusborgsskolan
Základní škola s přípravnou třídou ukázala flexibilní plánování výuky a mezioborovou spolupráci učitelů. Materiály se upravují podle jazykové úrovně žáků a škola dbá na bezpečné, stabilní a předvídatelné prostředí.
Výzva pro nás: Zařadit do DVPP obsáhlejší modul pro práci s heterogenními skupinami a více využívat AI pro úpravu materiálů pro cizojazyčné žáky.
Skolverket – Švédská národní agentura pro vzdělávání
Skolverket představil legislativní rámec podpory nově příchozích, systémová opatření a důležitost mapování na začátku vzdělávací dráhy. Právo na výuku v mateřském jazyce je nedílnou součástí politiky inkluze.
Výzva pro nás: Propojit systematické mapování potřeb žáků se standardy inkluze a přechodů mezi stupni vzdělávání.
Co si odvážíme do naší práce
Studijní cesta přinesla ucelený pohled na to, jak lze podporu nově příchozích pojmout komplexněji. Klíčové oblasti, které chceme dále rozvíjet:
- Flexibilita a individualizace – diferenciace výuky a individuální vzdělávací plány.
- Systematické mapování potřeb – jazyková úroveň, motivace, vzdělávací zkušenosti.
- Jazyková příprava jako priorita – prostředek integrace i prevence neúspěchu.
- Spolupráce napříč institucemi – školy, poradci, obce, zaměstnavatelé.
- Podpora učitelů – DVPP, sdílení praxe, využití AI.
- Propojení jazykové a kariérové podpory – kariérové cíle jako součást individuálních plánů.
- Role mateřského jazyka – nástroj wellbeing a pevného zakotvení.
- Mentoring – zejména v případě dospělých nově příchozích.
- Využití angličtiny jako podpůrného jazyka v kurzech pro cizince.
- Vnitřní pravidla pro digitální zařízení – například omezení mobilů při výuce.
Aktivita proběhla v rámci projektu Support for Ukrainian children in the integration process in schools within the Slovak and Czech Republic, financovaného Evropskou unií.
