Milí příznivci KCV, kariérového poradenství a kariérového rozvoje,
zatímco většina světa v tomto období řeší věnce, světýlka a stromečky, my víme, že nejjasněji svítí ti, kteří se nadchli, kteří objevili svou cestu k seberealizaci a zahořeli pro své poslání. A protože k tomu potřebují především vás – nikoli rolničky a tematické svetry – přinášíme vám další vydání našeho čtvrtletního newsletteru. Najdete v něm nové nápady, aktuální informace a inspiraci, která zahřeje i bez svařáku.
S úctou a přáním všeho dobrého do nového roku, Tým kariérového poradenství KCV
Škola jako místo pro poradenství
– to bylo hlavní téma letošního již 8. ročníku Konference Dobrá praxe, kterou jsme pořádali společně s Informačním a poradenským centrem ZČU v Plzni. Diskutovali jsme o tom, jak podpořit rovné příležitosti ve vzdělávání, jak využít data pro rozvoj školních poradenských pracovišť a jak vypadá poradenství v praxi.
Jeden z příspěvků byl zaměřen na prezentaci výstupů z mapování, které provedl Krajský úřad Plzeňského kraje ve spolupráci se Středním článkem MŠMT. Sdílíme 5 bodů, které nás zaujaly. Z prezentovaných dat vyplynulo:
- Většina respondentů uvedla, že jejich ŠPP má oficiálně (písemně a po dohodě s vedením školy) nastavené cíle, procesy práce, pravidelné setkávání, koordinaci pracovníků a postupy řešení jednotlivých případů.
- Většina respondentů uvedla, že se v jejich škole daří dosahovat pozitivních dopadů práce členů týmu ŠPP na žáky, a to v souladu s cíli ŠPP.
- Zástupci ŠPP včas spolupracují s externími odborníky a obracejí se na ně převážně v nejproblematičtějších případech.
- Školní psychologové jsou pozice, které ve školách nejvíce chybí.
- Pozice kariérového poradce je druhá nejčastěji financovaná pozice ze šablon. Zároveň však školy nevnímají potřebnost kariérového poradenství.
Nestihli jste se konference zúčastnit a zajímá vás, co zaznělo? Podívejte se na výstupy, prezentace a záznamy na webu konference.
Zaměření pozornosti na kompetence
Posledním listopadovým dnem skončil náš dvouletý projekt Posviť si na budoucnost bez předsudků, ve kterém jsme ověřovali naši troufalou myšlenku, že zaměřením pozornosti na kompetence dojde ke snížení genderových stereotypů ve volbě povolání. Během dvou let jsme se opravdu nenudili:
- nový zážitkový workshop pro dospívající (15+) absolvovalo 435 žákyň a žáků středních škol a devátých tříd ZŠ a vytvořili jsme metodiku tohoto workshopu,
- proběhly 3 běhy dvou nových kurzů pro vyučující a školní kariérové poradce a poradkyně,
- e-learningovým kurzem pro rodiče prošlo 276 účastníků a stále noví přibývají,
- natočili jsme 6 videí s představiteli genderově netypických profesí, jedno animované video pro rodiče k volbě střední školy, 3 záznamy online workshopů pro školy (Změny na trhu práce, Jak přilákat ty správné uchazeče a (Ne)stereotypní volba povolání),
- metodicky jsme podpořili a osobně se podíleli na kariérovém poradenství na dvou festivalech Posviť si na budoucnost v Plzni v roce 2024 a 2025,
- rodičům a školám je k dispozici kromě videa také brožura Volba povolání bez předsudků, pedagogové a pedagožky mohou využít také Metodiku Posviť si na budoucnost bez předsudků, která vyučujícím nabízí aktivity pro práci s genderovými stereotypy a předsudky ve třídě, a pracovně-vzdělávací list Posviťme si na budoucnost bez předsudků, kde najdete úkoly a inspiraci pro Vaši praxi, jejichž tématem jsou genderové stereotypy, vedení besed ve škole a povolání budoucnosti.
A co jsme zjistili? Skutečně má zaměření pozornosti na kompetence vliv na snižování genderových stereotypů? Průběžná a důkladná evaluace všech projektových aktivit odhalila, že nejlepší strategií není bojovat s temnými stíny předsudků, ale dát mladým do ruky silný vnitřní kompas – sebepoznání.
Hluboce zakořeněné genderové stereotypy jsou součástí naší kultury. Není proto překvapením, že projekt narazil na pevné postoje: před jeho začátkem si zhruba dvě třetiny žáků (68 %) myslely, že „některá povolání jsou vhodnější pro ženy a jiná pro muže“. Mezi chlapci byl tento názor zakořeněn ještě hlouběji, zastávalo ho ohromujících 83 %. Bylo by nereálné očekávat, že jediný workshop tyto postoje zcela odstraní. Evaluace ale ukázala, že projekt dosáhl něčeho mnohem důležitějšího: posunul pozornost žáků od stereotypů k jejich vlastním schopnostem. Klíčové bylo, že se začali více soustředit na své individuální silné stránky, a tím se vliv předsudků na jejich osobní rozhodování oslabil.
Ústředním pozitivním zjištěním projektu byla obrovská síla takzvaného „kompetenčního myšlení“. Dopad workshopů na tuto oblast byl dramatický. Před jejich absolvováním chápala význam kompetencí jen pětina žáků (20 %), zatímco po nich to bylo už 85 %. Ještě působivější byl nárůst v sebepoznání: podíl studentů, kteří dokázali pojmenovat své silné stránky, vyskočil z 50 % na téměř 90 %. Tento přístup je tak efektivní, protože místo aby se energie věnovala boji s hluboce zakořeněnými negativními stereotypy, buduje se pozitivní základ v podobě sebedůvěry a vědomí vlastní ceny. A to je pro svobodné rozhodování mnohem silnější motor.
Pokud Vás zajímají další zjištění a podrobnosti, nahlédněte do Závěrečné evaluační zprávy již brzy na stránkách projektu.
Dobrá praxe kariérového poradenství
Rozhovor s Jitkou Bucharovou – IPS specialistkou a koordinátorkou, Ledovec, z.s.
Co znamená zkratka IPS v kontextu Vaší práce v Ledovci?
IPS je zkratka z angličtiny Individual Placement and Support a jedná se o metodu podpory v oblasti vzdělání a zaměstnání pro lidi, kteří mají zkušenost s duševním onemocněním. Tento přístup vznikl současně v Anglii a Americe a v českém kontextu se začal objevovat až přibližně před 10 lety, kdy byla při Centru pro rozvoj péče o duševní zdraví založena Platforma IPS. Ta nyní čítá 26 organizací napříč republikou.
Jednou z nich je nezisková organizace Ledovec z.s., která v Plzeňském kraji podporuje svými nejen zdravotně-sociálními službami lidi se zkušeností s duševním onemocněním, a jejíž součástí je poskytování podpory podle principů metody IPS.
Jak tato služba funguje?
My IPS specialistky (nebo taky pracovní konzultantky) jsme součástí multidisciplinárních týmů, složených ze sociálních a zdravotních pracovníků, peer konzultantů a dalších, s cílem vytvořit našim klientům síť komplexní podpory. Téma zaměstnání je velmi časté a zkušenost ukazuje, že nalezení vhodného kariérního uplatnění a nastavení individuálních podmínek v zaměstnání dle potřeb konkrétního člověka často vyřeší mnoho oblastí jeho života.
Funguje to tak, že se IPS pracovník s klientem potkává při rozhovorech, při kterých se doptává na jeho zkušenosti, silné stránky, dovednosti a schopnosti, a také jeho preference pro další kariérní růst. Po několika setkáních se dohodneme na cíli a jednotlivých krocích naší spolupráce. Podpora v oblasti práce a vzdělání trvá tak dlouho, jak člověk potřebuje a tempo se přizpůsobuje klientovi. Podpora je nastavena velmi individuálně – frekvencí i tématy – někdo si potřebuje vyjasnit, co by rád dělal a zjistit jaké jsou možnosti ve vzdělání či na trhu práce, někdo se chce naučit psát životopis, motivační dopis nebo se věnujeme přípravě na pohovor. Umíme pomoci v jednání se zaměstnavateli a otevíráme ve firmách na běžném trhu pracovní příležitosti, které se co nejvíce přibližují představě konkrétního člověka se zkušeností.
Jakou roli hraje kariérové poradenství ve Vaší práci a v celém Ledovci?
Lidé se zkušeností se na Ledovec kromě vzdělání a práce obrací se širokou škálou témat – zdraví, bydlení, finance, vztahy… Multidisciplinární podpora se jeví jako velmi účinný způsob doprovázení našich klientů na cestě zotavení a pracovníci Ledovce věří, že smysluplná práce k zotavení napomáhá.
Napříč Ledovcem si uvědomujeme zranitelnosti našich klientů a mluvíme s nimi o tom, jak s ní zacházet v roli zaměstnance, studenta, matky, otce, partnera… Větší pozornost věnujeme silným stránkám a kompetencím, na kterých je možné stavět a dále je rozvíjet.
Jaké důvody Vás vedly do našeho vzdělávacího programu pro kariérové poradce a co si zatím odnášíte? Vidíte v něm přínos, i když nejste ze školy?
Poslední roky přibývá do řad našich klientů více a více mladých lidí. Díky vysoké poptávce byla věková hranice terénních služeb Ledovce posunuta na věk 16+. To se samozřejmě projevuje i na poli IPS, kdy mladí dospělí vlivem vážného duševního onemocnění nedokončí vzdělání a hledají pak cesty, jak pracovat se svou křehkostí a jak obstát v dravé a složité době. Na nás profesionály je to zároveň nárok na přizpůsobení jazyka i způsobu podpory. To byl hlavní důvod, proč jsem se rozhodla doplnit si vzdělání a nabrat zkušenosti od kolegů, kteří se pohybují na pedagogické půdě a s mladými lidmi se setkávají dnes a denně.
Již po třech setkáních výcviku kariérových poradců v Krajském centru vzdělávání vidím velkou podobnost v přístupu ke klientům v rámci individuálního poradenství. Využíváme stejné techniky rozhovorů, jako je aktivní naslouchání, kladení otevřených otázek, zrcadlení, reflektování aj. Obě oblasti nabízí informace o aktuálních možnostech vzdělání a trhu práce v lokalitě, vytváří síť s přirozenými zdroji klienta, dalšími organizacemi, školami, zaměstnavateli…
IPS metoda nabízí ke kariérovému poradenství i „výkonnou část“, jako například doprovody, vyjednávání na úřadech, kontaktování zaměstnavatelů v terénu, pracovní asistenci při zaučování v novém zaměstnání apod. Totožné postavení mají oba přístupy z hlediska legislativy, protože ani kariéroví poradci ani IPS specialisté zatím nejsou ukotveni v žádném zákoně ani vyhlášce.
Co Vás do Ledovce přivedlo?
To je zajímavá otázka. Psychiatrie mě zajímala vždycky, ale když jsem zjistila, že bych musela absolvovat medicínu i se všemi pitvami , tak jsem začala hledat jiné cesty, jak se k oboru dostat blíž. Na psychologii do Brna ani do Prahy mě nevzali, do Plzně sice ano, ale na Pedagogickou fakultu. To jsem vyhodnotila jako krok vedle a šla jsem na Sociologii. To bylo asi ještě horší rozhodnutí😊. Nicméně jsem bakaláře dokončila a mezitím byl otevřen obor Ergoterapie na Fakultě zdravotnických studií, to mě zlákalo. Byl to obor bohatě „prošpikovaný“ praxemi, a kromě těch průběžných jsme si také měli hledat naše vlastní. Byla jsem mimo jiné v Praze v sociálně terapeutických dílnách Gawain a také v organizaci Fokus Podskalí, kde jsem si řekla, že něco takového bych chtěla dělat až dostuduji.
Žít v Praze je však pro mě noční můra, takže jsem se po práci začala poohlížet v Plzeňském kraji a ejhle, našla jsem velmi podobnou organizaci jako je Fokus, jedinou svého druhu v okolí mého bydliště. Tak jsem tam napsala a setkala se s tehdejším ředitelem Martinem Fojtíčkem. Na začátku mi pomohl dotační program Úřadu práce pro lidi do 30 let s minimální praxí, který na rok pokryl většinu mých mzdových nákladů. A pak si mě v Ledovci nechali. Teď je to už 11 let.
Náš dodatek k rozhovoru
Z rozhovoru s Jitkou Bucharovou z Ledovce, která podporuje zaměstnávání lidí se zkušeností s duševním onemocněním, krásně vyplývá, jak důležité je propojovat svět vzdělávání a sociálních služeb. To potvrzuje i zkušenost naší kolegyně Hany Maříkové, která nedávno absolvovala 24hodinový kurz Metody IPS pořádaný Focusem Praha. Pro kariérovou poradkyni bylo mimořádně inspirativní sdílení zkušeností se spoluprací v multidisciplinárních týmech, důraz na smysluplnost využívání standardů sociálních služeb i trpělivé kroky k destigmatizaci duševního onemocnění, a to i mezi potenciálními zaměstnavateli.
Nezapomenutelná byla i zážitková část kurzu, a to například doprovázení hned dvou “kolegů”, se kterými společně absolvovala nákup svačiny v supermarketu poslepu. Tyto zkušenosti ukazují, jak moc může vzájemná inspirace obohatit oba světy a posílit podporu lidí, kteří ji potřebují.
Švédská inspirace: Jak podporovat nově příchozí žáky ve vzdělávání a kariéře
Na začátku listopadu se tým KCV společně s partnery ze slovenského Inklucentra vydal na studijní cestu do Stockholmu. Hledali jsme odpovědi na otázky, jak Švédsko podporuje žáky s odlišným mateřským jazykem a jak propojuje výuku, jazykovou přípravu a kariérové poradenství v jeden funkční systém.
Co nás nejvíce inspirovalo?
- Flexibilita a individualizace – školy upravují výuku podle jazykové úrovně a potřeb žáků, pracují s individuálními vzdělávacími plány a systematicky mapují schopnosti i motivaci.
- Jazyková příprava jako priorita – dostupné přípravné třídy a intenzivní výuka švédštiny umožňují rychlé zapojení do výuky.
- Podpora mateřského jazyka a identity – silný důraz na wellbeing, kulturní ukotvení a komunitní aktivity.
- Propojení vzdělávání a kariérového poradenství – kariérové cíle jsou součástí individuálních plánů už od začátku vzdělávacího procesu.
- Spolupráce institucí – školy, poradci, obce i zaměstnavatelé vytvářejí navazující síť služeb.
Navštívili jsme základní i střední školy, poradenské instituce, komunitní projekty i švédskou národní agenturu Skolverket. Silným tématem napříč všemi organizacemi byla kombinace jazykové, psychosociální a kariérové podpory — a především respekt k potenciálu každého žáka, který ve Švédsku začne nový život.
Studijní cesta nám přinesla řadu podnětů pro práci s nově příchozími žáky ve středních školách Plzeňského kraje — od důslednější diagnostiky a individualizace až po větší využití mentoringu, podpory učitelů či propojení jazykové přípravy s kariérovým rozvojem.
Zajímá vás více? Celý report ze Švédska včetně konkrétních postřehů z jednotlivých škol a institucí najdete v podrobném článku na našem webu.
Plánované akce:
- 13. 1. 2026 (13:00-16:00) – Tematické setkání kariérové poradenství – Přijímací řízení ve školním roce 2025/ 2026
- 21. 1. 2026 (14:00-16:15) – online Inspirativní setkání pro Školy Připravené Podpořit, téma: „Kdo a proč si zaslouží více? – Společně hledáme cestu k rovným šancím“
- 4.-11. 2. 2026 – Týden pro wellbeing ve škole
- 6. 2. 2026 – Cirkusovou pedagogikou k wellbeingu žáků | KCV DVPP
Říjen ve znamení volby budoucí školy a jazykových výzev
Říjen byl v projektu Rok s češtinou opravdu nabitý! Téma budoucnosti a volby střední školy se prolínalo celým měsícem – a společně s tím žáci zvládli i další velkou výzvu: jazykovou zkoušku na úrovni A1.
Už začátkem měsíce jsme se připravovali na festival Posviť si na budoucnost, kde žáci mohli poznávat různé obory a školy. Každý si nejprve ujasňoval, co ho zajímá a kam by se chtěl v budoucnu profesně ubírat. Pro některé to bylo úplně první zamyšlení nad tím, co by mohli po škole dělat, jiní už měli jasnější představu – a někdo zatím ještě tápe. Podle svých zájmů se rozdělili do čtyř skupin a během festivalu navštívili stánky čtyř vybraných škol, které je nejvíce zaujaly.
Po podzimních prázdninách následovaly Kariérové dny, dvoudenní program plný inspirace a nových zkušeností. První den jsme navštívili Úřad práce, kde se žáci dozvěděli spoustu zajímavostí o aktuálním trhu práce v Plzeňském kraji – kdo jsou největší zaměstnavatelé, jaké pozice se u nich nabízejí a jaké vzdělání je k nim potřeba. Poté jsme zamířili do nízkoprahového klubu Pixla, který provozuje organizace Ponton. Žáci se dozvěděli, že NZDM klub nabízí bezpečné místo pro mladé lidi, kde mohou trávit volný čas, získat podporu při řešení problémů a zapojit se do různých aktivit. Součástí návštěvy byla i krátká prohlídka, povídání s pracovníky klubu a hraní her.
Druhý den se nesl v duchu kariérového poradenství a pohledu do budoucnosti. Žáci se seznámili s tím, co vlastně kariérové poradenství znamená, kdy ho mohou využít a jak jim může pomoct při volbě střední školy. Každého nyní čeká individuální konzultace s poradcem, během které společně prozkoumají silné stránky, zájmy a možnosti dalšího studia.
Závěr Kariérových dnů patřil workshopu o změnách na trhu práce. Děti zjišťovaly, jak se pracovní svět mění, jak už dnes do mnoha oborů vstupuje umělá inteligence a robotizace, které profese mohou do budoucna zaniknout a proč je tak důležité se stále učit a rozvíjet.
Říjen nám zkrátka ukázal, že volba budoucí školy není jen o tom vyplnit přihlášku, ale především o poznání sebe sama, svých silných stránek a možností, které svět nabízí. A tím to zdaleka nekončí – do konce školního roku nás čekají další aktivity, při kterých se žáci dozví, podle jakých kritérií vybírat školu, jak probíhá podávání přihlášek i samotné přijímací řízení.
Posviť si na budoucnost poprvé v TechToweru – rozsvítilo se víc než kdy dřív
Festival středních škol Posviť si na budoucnost se letos konal ve dnech 16.–18. října 2025 a přinesl hned několik novinek. Tou nejviditelnější byla změna místa konání – po letech v DEPO2015 se festival poprvé přesunul do TechToweru, a to ve spolupráci s SIT Port, který se letos zapojil i do samotné organizace. Nové prostory nabídly více místa, větší komfort a umožnily rozšířit festival na tři dny. Výsledek předčil očekávání.
Svou nabídku představilo 34 středních škol, o dvě více než v loňském roce, a festival navštívilo 67 základních škol v rámci organizovaných třídních návštěv. Výraznou roli sehrála také poradenská zóna, kde bylo k dispozici 17 kariérových poradců z KCV, ÚP, RRA i spřátelení poradci ze škol. Individuální kariérové poradenství zde využilo odhadem 450–500 návštěvníků. Celková návštěvnost byla vysoká – ve čtvrtek dorazilo 1 450 osob, v pátek 1 650 a v sobotu přibližně 3 000 návštěvníků, přičemž už první dva dny znamenaly oproti loňsku nárůst zhruba o tisíc lidí.
Z evaluací jednoznačně vyplynula velká spokojenost se změnou místa i prodloužením festivalu na tři dny. Návštěvníci oceňovali především přístup prezentujících škol, možnost doptávat se na konkrétní detaily, širokou nabídku oborů a praktické ukázky. Pro žáky bylo cenné zejména osobní setkání se studenty středních škol, díky kterému získali realističtější představu o studiu i budoucím uplatnění.
Mnozí si rozšířili obzory, naučili se klást otázky a překonali ostych, což je pro kariérové rozhodování klíčové.
Pozitivní ohlasy přicházely i od vystavovatelů. Vyzdvihovali přehledné uspořádání, velkorysé prostory TechToweru, příjemnou atmosféru a dobrou organizaci. Zazněly také podněty do budoucna, například na lepší orientační značení nebo úpravu délky sobotního programu.
Letošní ročník potvrdil, že Posviť si na budoucnost má své pevné místo v kariérovém poradenství v Plzeňském kraji – a že změna může být krokem správným směrem.
Děkujeme všem partnerům, vystavovatelům i návštěvníkům, kteří se na této povedené premiéře v TechToweru podíleli.
Organizace festivalu je financována z projektu „Implementace dlouhodobého záměru vzdělávání Plzeňského kraje“ a jeho metodická podpora z projektu „Posviť si na budoucnost bez předsudků“, které jsou oba spolufinancované Evropskou unií.
